SLAVNÉ NAROZENINY A MY aneb VEČERNÍ JAZZ JE LÁSKY ČAS

28. května 2022 Tiskové zprávy

Ve čtvrtek 26. 5. 2022 proběhl v nabitém sále pražského Studia Ypsilon mimořádný narozeninový večer hudebně tanečního charakteru s (nejen) květnovými oslavenci, které spojuje láska k hudbě a jazzu zvlášť. V průběhu večera se významně připomněla jména májových zrozenců, ke kterým má Ypsilonka buď odjakživa blízko – Benny Goodman, Irving Berlin, Bing Crosby, Fred Astaire, anebo kteří v ní jsou stále doma jako její členové nebo hosté – Jiří Korn, Jiří Štědroň, Miroslav Kořínek, Luděk Sobota, Tomáš Víšek, Jana Šteflíčková či Maxime Mededa. Energii a svižné tempo si večer, který byl zároveň natáčen, udržel po celé tři hodiny svého trvání od 19.30 do 22.30 hod. Nemalou měrou k tomu přispělo v Ypsilonce vůbec poprvé hostující Jakub Šafr Trio (Jakub Šafr – klavír, Petr Pospíšil – kontrabas, Rudolf Musil – saxofon) se zpěvačkou Dájou Šimíčkovou, a samozřejmě také zpěvačka Jitka Vrbová, v Ypsilonce swingující už léta jako host v inscenacích Swing se vrací a Spálená 16. Představení se uskutečnilo v koncepci a režii Jana Schmida, za účasti Aleše Bendy, Martina Tichého, Evy Kulové a Ondřeje Zichy.

Slavnostní večer uvedl Jan Schmid (jemuž v projekci za zády šuměly tříštící se vlny) vzpomínkou, která se prý stala vůbec prvotní inspirací k tomu, aby se představení tohoto druhu ve Studiu Ypsilon jednou uspořádalo. Přes třicet let stará vzpomínka se vztahovala k výletu Ypsilonky lodí na Tisíc ostrovů v řece Sv. Vavřince v Kanadě, k zastavení u jednoho z nich, na němž stál letní dům Irvinga Berlina, před kterým si všichni společně potichu zazpívali jeho Alexander's Ragtime Band. Tehdy se zrodil nápad věnovat Berlinovi někdy v květnu v Ypsilonce narozeninový jazzový večer…

Moderátorů večera bylo hned několik. Kromě Jana Schmida se odborného a zároveň vtipného slova průběžně ujímal hudební publicista Aleš Benda, který spolu s Janem Jiráněm pobavil diváky nejednou historkou ze života slavných jazzových legend. Oba si v průběhu večera také zazpívali. Role stále přítomného průvodce byla přidělena Petru Vackovi, který lehce a pohotově jednotlivá vystoupení uváděl a glosoval. Podle situace ovšem hovořili i jiní.

Jazzových a swingových šlágrů zaznělo během výjimečně bohatého večera opravdu mnoho. Některé mohli diváci znát z ypsilonských představení, např. píseň I've Got Rhythm, kterou ve hře Swing se vrací zpívá Paulína Labudová, na narozeninovém večeru doprovázená divokou improvizovanou klavírní čtyřhrou Jakuba Šafra a Dominika Renče a saxofonem Rudolfa Musila (taktéž květnového), anebo Sweet Sue v podání Jiřího Štědroně (letos v květnu slavícího kulatiny), jiné písně pak byly třeba z inscenace Varieté Freda A., z níž Jan Onder zazpíval česky Noc a den, Kamila Kikinčuková jazzový valčík Open Your Eyes, Bára Skočdopolová Continental, nebo Martin Bohadlo Top Hat. Perličkou bylo, když píseň z téhož představení Cheek to Cheek zazněla po sobě hned dvakrát, ale v rozdílnosti, jednou po ypsilonsku tanečně a sborově, podruhé ji za doprovodu Jakuba Šafra a jeho Tria zazpívala Dája Šimíčková, která publikum dále potěšila hitem rovněž májové Jiřiny Salačové Říkej mi to prosím potichoučku, postupně i českým swingem Běhounka a Kozla Ráda zpívám hot, anebo hodně veselým Goody Goody. První polovina představení připomněla narozeniny také Jiřího Korna, který před přestávkou skvěle zazpíval Bei Mir Bist Du Schön.

Všudypřítomnou živost a radost umocňovala také překvapení typu absurdní přednášky Luďka Soboty o vzniku swingu na Moravě, anebo hororová hřbitovní historka Jiřího Lábuse, který se narodil v lednu, takže do představení přinesl i Vánoce a padající sníh. V jiném momentě rád připomněl píseň Sheik of Araby, kterou v roli Osgooda Fieldinga léta zpíval v Kořínkově úpravě v představení Horké to někdo rád. Ovšem potěšily také skoky do vážné hudby, zejména vystoupení klavírního koncertního mistra Tomáše Víška, který osvětlil vazbu mezi vážnou hudbou a jazzem na příkladu Ervína Schulhoffa, od něhož na ukázku také něco zahrál, stejně jako od Jaroslava Ježka např. Tanec loutky z představení Kostky jsou vrženy, na který spolu s Janem Onderem a v jeho choreografii i zde zatančila Lumíra Přichystalová a Petr Vršek. Anebo operní duet Pa-, pa-, pa-, Papageno v podání Jiřího Korna a Kamily Kikinčukové tak, jak jej v rolích Papagena a Papageny zpívají v inscenaci Sežeňte Mozarta!, z níž si Jiří Korn na večeru s chutí zazpíval také Anything Goes, zcela v ypsilonském duchu: všechno jde k sobě, když se nám to hodí. Latinské rytmy během večera zastoupila skladba kontrabasisty Františka Uhlíře na počest Karla Velebného, kterou spolu s ním zahrál na kytaru Jan Jiráň. A zapomenout nelze ani na Sklepní blues, které zazpívala Jaroslava Kretschmerová za doprovodu Jakuba Šafra a jeho Tria, nebo na Deed I Do Jany Šteflíčkové a také na opravdu podmanivé vystoupení Jitky Vrbové, která za klavírního doprovodu Radima Linharta zazpívala St. Louis Blues a Stars fell on Alabama.

Byl to divadelně hudební večer, někdy víc koncertní, jindy taneční, ale vždy atraktivní svou bohatou obrazovou projekcí, která vše výtvarně doprovázela. Samozřejmě s patřičnou improvizací, ale i s encyklopedickou informací, nebo i skoro nahodilými nápady. To celé v živosti a vydatně nakažlivé energii. Závěr slavnostního narozeninového večera v Ypsilonce patřil společně zazpívanému zjazzovanému Happy Birthday to You, dokonce s dortem a hořícími svíčkami, který po jejich sfouknutí během krátkého ponoření celého sálu do tmy záhadně zmizel. Jako přídavek následovala Ja-Da na česká slova Jana Schmida, zazpívaná všemi na jevišti i v hledišti. Inspirace. Více takových večerů.

Text: Eva Kulová