Ypsilonka uvede premiéru Kostky jsou vrženy jako poctu Jaroslavu Ježkovi

Ypsilonka uvede 15. a 17. prosince od 19.30 hodin premiéry nové inscenace s názvem Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně pocta Jaroslavu Ježkovi. Touto novinkou vrcholí revuální tanečně hudební triptych, kam patří nové tituly posledních dvou sezon Swing se vrací neboli O štěstí a Varieté Freda A. aneb Chytání větru.

„Připravujeme inscenaci, v níž vzpomeneme na Voskovce a Wericha a především na Jaroslava Ježka, k němuž máme velký dluh. Název inscenace je právě v duchu připomínky tohoto geniálního českého hudebního skladatele,“ vysvětluje motivaci k inscenování tématu autor kompozice celé revue a režisér Jan Schmid.

V tomto duchu proto není nová ypsilonská hra o Osvobozeném divadle, ale tvůrci využívají různých materiálů o Ježkovi, které byly publikovány ve vztahu k této scéně a především k jazzu. Děj není místně určen, časově se potom odehrává v období třicátých let (1933, 1937), tedy v době, kdy V+W uvedli jedny z nejúspěšnějších tzv. Silvestrů. Současně není záměrem napodobovat Voskovce a Wericha, a proto nejsou v inscenaci nijak personifikováni, jsou spíše vyjádřeni kolektivně. Hlavní by totiž měl být v tomto smyslu pocit „Jak prožijeme večer s Ježkem.“

„Inscenace modelově vychází ze dvou představení Osvobozeného divadla, tzv. Silvestrů, které pořádalo jako speciální jednorázové atrakce plné scének, hudebních a tanečních čísel, vždy ovšem s pozvanými hereckými osobnostmi, známými z jiných divadel. Představení proto bude mít charakter revue a budou ji propojovat chtění pamětníci i nejrůznější zvědavci. Celistvost večera bude udržovat velmi zkrácené průběžné nastudování hry Don Juan & Company v originálním překvapivém obsazení,“ dodává Schmid.

Tvůrci zapojili hru Don Juan & comp. právě jako záminku, aby se celá inscenace tzv. stala divadlem. „Původně jsme ji nechtěli, vhodnější byla pro tento účel hra Kostky jsou vrženy, ale zjistili jsme, že je ztracená, a že existují pouze fragmenty, které se ovšem nedají použít. Nakonec jsme zvolili hru Don Juan, která byla strukturou natolik volná, aby se dala vsadit do večerů. Vybírali jsme z her V+W, jenomže od roku 1933 jsou všechny politické, a to jsme nechtěli,“ vysvětluje dramaturg Studia Ypsilon Jaroslav Etlík. Název přesto ale odkazuje na původní záměr: „Uvidíme, jak to všechno dopadne, ale protože to je pro nás rozhodnutí tímto způsobem pomyslně překročit řeku Rubikon, necháváme představení název Kostky jsou vrženy podle fragmentu hry, která je pro nás dnes velmi přitažlivá, zcela dobová a plná poetismu,“ doplňuje Schmid.

Nová inscenace má tři roviny, a to ypsilonskou, ve které tvůrci hledali společné rysy s prvky revuálního divadla V+W. Druhou rovinou je samotná osobnost Jaroslava Ježka, který byl geniálním skladatelem vážné a dramatické hudby, proto Jan Schmid přizval ke spolupráci koncertního mistra Tomáše Víška, který se programově věnuje klavírnímu dílu Jaroslava Ježka. Diváci se setkají samozřejmě s postavou Jaroslava Ježka v podání Dominika Renče, i když Ježek s V+W jinak nevystupoval. Objeví se také například postava výtvarníka (hraje scénograf Ondřej Zicha, který zároveň celou inscenaci vypravil), dále postavy různých pamětnic, což jsou v podstatě dvoudomé role, například Jaroslava Kretschmerová jako Hana Vítová (resp. Jana Lašková), je také vědmou, ale i sama za sebe, aby v souvislosti uvedla, že se podobné večery dělali po celou dobu existence Ypsilonu.

Souvislosti

Tímto titulem vrcholí revuální tanečně hudební triptych, přičemž Swing se vrací byl o swingu jako hudebním žánru a jeho historii obecně, Varieté Freda A. bylo o fenomenálním tanečníkovi Fredu Astairovi a jeho kořenech v Čechách a do třetice Kostky jsou vrženy jsou o Ježkovi a jazzu ve všech jeho rovinách. Proto důležitou roli opět hraje hudba a hudební aranžmá, kterého se ujali Miroslav Kořínek, Dominik Renč a doplnil je tentokrát i mladý houslista a herec Jan Bradáč. V různých aranžích potom zazní mnoho Ježkových písní spjatých s V+W (Babička Mary, Život je jen náhoda, Tmavomodrý svět, Civilizace, Ezop a brabenec a další).

V Ypsilonu navíc už návaznost na inscenování V+W existuje, v roce 1978 v režii Jana Schmida divadlo uvedlo Ostrov Dynamit.

Řekli o J. J.

O Jaroslavu Ježkovi je všeobecně známo, že od dětství trpěl šedým zákalem, navíc také prodělal spálu a téměř ohluchl. I přesto o něm například Jan Werich říkával: „Snad se narodil s chatrným zdravím, nedoslýchavý a napůl nevidomý proto, aby nám ostatním byl vzorem. Aby nám ukázal, co je to radost z práce, radost z úspěchu, jak vypadá počestná píle a pracovitost. Aby nás upozornil na družnost. S lidmi, s celým světem a s jeho krásou. Aby nám předvedl, jak bezstarostně se bavit, jak popíjet, jak zpívat, jásat. Že je to možné, že to jde. I slepý a hluchý se může smát, může milovat život.“

Navíc

V novém roce přineseme informace o další chystané premiéře s názvem Klub lhářů pana E., tentokrát půjde o počin mladého tvůrčího kolektivu kolem Jana Večeři (režie). Předpokládané datum premiéry je 2. února. V roce 2018 (od podzimní části sezony 2018/2019) začneme také připomínat jubilejních 55 let od založení Studia Ypsilon.

• Více o představení Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně pocta Jaroslavu Ježkovi.