Ypsilonka se propadne v čase o 90 let zpátky a prožije Silvestr v nedalekém Osvobozeném divadle po boku V + W a jejich kolegů a hostů. Hlavní hvězdou večera je ovšem hudební skladatel Jaroslav Ježek, autor nesmrtelných skladeb, z nichž mnohé uslyšíte v podání herců Ypsilonky a také koncertního mistra Tomáše Víška. Dojde i na trapasy a možná i na předsevzetí!

Hrají: Martin Bohadlo, Jan Bradáč, Jaroslava Kretschmerová, Lenka Loubalová, Kryštof Mende, Jan Noha, Lumíra Přichystalová, Dominik Renč, Jiřina Vacková, Jan Večeřa, Ondřej Zicha, Kamila Kikinčuková nebo Bára Skočdopolová, Jan Onder j.h., Tomáš Víšek j.h.

Délka představení je cca 1 hodina a 10 minut bez pauzy.

Recenze a ohlasy diváků

„Inscenace modelově vychází z představení Osvobozeného divadla, tzv. Silvestrů, což byly speciální jednorázové atrakce plné scének, hudebních a tanečních čísel s pozvanými hereckými osobnostmi z jiných divadel. Všichni, co dělali „Zábavu“ se na jeden večer sešli. Vlasta Burian si dokonce v r. 1933 odběhl z vlastního divadla odehrát jeden skeč. (… ) Koncertní mistr Tomáš Víšek, který se programově věnuje klavírnímu dílu Jaroslava Ježka a propaguje ho ve světě, zahrál bravurně nejen známý Bugatti step, ale i několik Ježkových skladeb vážné hudby. K Bugatti stepu řekl: „Je to tak chytlavá a strhující muzika, že nechápu, proč se nestala světovým hitem a Bugatti step se nehraje na celém světě.“ Diváci se setkají samozřejmě s postavou Jaroslava Ježka v podání Dominika Renče. Renč, skladatel a pianista, který i visáží připomíná J. Ježka ji skvěle zahrál. Působí jako zjevení samotného Ježka. (… ) Ypsilonka důstojně připomněla velkého skladatele Jaroslava Ježka, který je nedoceněn."
(Jaromír Hampl, Ať žije divadlo, 2. 2. 2025)

„(…) Inscenace diváka náležitě pobaví a připomene mu nadčasovost skladeb slavného jazzového hudebníka. (…) Takové pojetí inscenace – které odkazuje na meziválečnou tradici Osvobozeného divadla – dnes není zcela obvyklé, což je ve výsledku pozitivem. (…) Jakkoli inscenace navozuje atmosféru silvestrovské noci třicátých let v Osvobozeném divadle, žádní z herců nepředstavují osobnosti Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Jak členové ansámblu na začátku revue podotýkají, za velikány meziválečného divadla jsou v ten večer tak trochu všichni. Tento projev úcty a respektu ze strany režiséra je příjemným překvapením.
Postavu Jaroslava Ježka, bez něhož by hudební revue fungovala jen stěží, ztvární skladatel Dominik Renč. Ačkoli na jevišti nemá příliš prostoru – většinu času tráví u piana – jeho herecký výkon je opravdu skvělý a divák má pocit, jako kdyby vskutku sledoval slavného jazzového hudebníka. Zajímavým zpestřením je pak občasná přítomnost koncertního mistra Tomáše Víška, který se dílu Jaroslava Ježka dlouhodobě věnuje. (…)“
(Radek Karkovský, informuji.cz, 20. prosince 2017)