JANA SYNKOVÁ

18. dubna 1944 – 27. prosince 2024

Jana Synková se narodila v Praze. Po absolvování DAMU krátce působila v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (např. Nina v Lermontovově Maškarádě, Eva v Kunderově Ptákovině). V Ypsilonce, kde působila od roku 1967 do roku 2023, byla její první rolí paní Lebozecková v Návštěvě na výstavě 1889, už dříve však alternovala v Carmen nejen podle Bizeta (Micaela), když s ní bylo divadlo pozváno na festival do tehdejšího Západního Německa.

Od počátku vynikala smyslem pro improvizaci. Hrála např. Sestřenici v Picassovi a jeho touze chycené za ocas, Špindíru v Baladě o Velkém kostlivci, Evald Schorm ji obsadil do mužské role Ostapa Bendera ve Dvanácti křeslech, pak i do role Marušky ve Třinácti vůních, hrála také matku Ubu v Ubuovi králem, o jejímž výkonu zde Zdeněk Hořínek mj. napsal: „Do této převážně mužské hry se s plnou vervou a s plným zdarem zapojila Jana Synková. Bez přehánění lze říci, že objevuje extrémní polohy ženského herectví, vstupuje do takových oblastí ženské bizarnosti, zrůdnosti a ošklivosti, kam se neodvažují ani nejdivočejší komikové něžného pohlaví. Nepůsobí-li tato herecká excentrika ani schválně, ani odpudivě, pak jen proto, že je smysluplnou hrou, provozovanou s jemným vkusem i – byť to zní paradoxně – skrytým půvabem“.

Z dalších výrazných rolí nutno zmínit Lady Makbeth v Makbethovi, trojroli kabaretiérky Marlén a Nerudových milenek Anny Holinové a Terezie Macháčkové v Outsiderovi, Šuru ve Voni sou hodnej chlapec, Carevnu ve Voskové figuře, Královnu noci v Mozartovi v Praze, dříve Bohumílka a po letech i Čerta ve hře Žert, satira, ironie a hlubší význam, Paní Nebuželskou ze Vše pro firmu, Melanii Colbertovou z Altánku anebo Dnešní z Jejího života. Jednou z nejpozoruhodnějších rolí byla její Matka ve Svaté rodině, hrála také Libuši v Praze stověžaté, Alici Masarykovou v TGM mezi minulostí a dneškem anebo Annu Drahoňovskou v Muži na větvi.

Co se týče současných her, diváci Studia Ypsilon jí mohli vidět v inscenacích Rusalka nejen podle Dvořáka (Ježibaba, v alternaci s Markétou Častvaj Plánkovou), Babička se vrací (Babička), Škaredá středa (Zdena Zázvorová), Varieté Freda A. aneb Chytání větru (Ginger Rogersová, v alternaci s Danou Batulkovou), Jezinky a bezinky (Marta Brewsterová) a Spálená 16 (Vědma, v alternaci s Paulínou Novotnou Labudovou).

Byla autorkou hry pro děti Začarovaný vůl, psala portréty, eseje a písňové texty (např. k inscenacím Sebevrah nebo Tři mušketýři jdou). Legendární je její filmová role Tety Kateřiny v Jirotkově Saturninovi, za niž byla v roce 1997 nominována na Českého lva. Hrála ve filmech Věry Chytilové Kalamita, Hra o jablko, dále i ve snímku Karla Kachyni Smrt krásných srnců. Do její filmografie dále patří např. Malostranské humoresky a série filmů Byl jednou jeden polda. Objevila se také v seriálech Život na zámku, Křeček v noční košili, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Vyprávěj nebo Letiště. Natočila jeden z dílů dokumentárního cyklu 13. komnata a Neobyčejné životy. Velký divácký úspěch zaznamenala také komedie Babovřesky (r. Zdeněk Troška). V roce 2023 obdržela Cenu Master Prix, kterou kterou Nadace Život umělce uděluje za celoživotní umělecký přínos.

27. 12. 2024 krátce před půlnocí v Mníšku pod Brdy zemřela ve věku 80 let.