Srdce s láskou darované / vyhlášení vítězů soutěže pro školní kolektivy

Měsíc po úspěšné premiéře novinky Jana Schmida Sežeňte Mozarta! jsou v Ypsilonce další důvody k oslavám. Ve středu 25. února od 15.00 hodin proběhne v divadle slavnostní vyhlášení vítězů výtvarně-literární soutěže pro dětské kolektivy Srdce s láskou darované, nad kterou Ypsilonka převzala záštitu. Ve stejný večer je na programu 150. repríza Rusalky nejen podle Dvořáka.

„Myšlenka soutěže Srdce s láskou darované se mi líbí hned z několika hledisek. Jednak jde o tvorbu a přirozenou tvořivost, která dnes v životě trochu absentuje. Dále jde o to, že chceme druhého obdarovat, udělat mu radost a dát najevo svůj vztah. Za třetí je pro mě nejzajímavější to, že nejde o záležitost jednotlivce, ale že chceme něco vytvořit společně, v týmu, což vyžaduje shodu všech a dobrý nápad, na němž bude mít každý svým způsobem podíl. Čili předpoklad je umět se domlouvat na vzájemnosti. Právě v tom jsem nalezl společný jmenovatel se Studiem Ypsilon. Bylo by ideální, kdyby zkušenost, kterou mladí účastnící soutěže získají ze vzájemného respektu, měla smysl i do jejich dalšího života,“ uvedl ředitel Studia Ypsilon a předseda poroty Jan Schmid.

Ve středu 25. února 2015 proběhne v Ypsilonce předání cen pro vítězné školní kolektivy soutěže Srdce s láskou darované, kterou pořádá ANTECOM, vydavatel časopisu AGE a společnost Optys. Studio Ypsilon nad soutěží převzalo porotcovskou záštitu. Předsedou poroty byl prof. Jan Schmid, dalšími členy Jan Jiráň, Jiří Lábus nebo Marek Eben. Soutěž probíhala do 15. listopadu 2014 a nyní budou ve Studiu Ypsilon předány ceny pro vítěze. Celkem soutěžilo přes 500 příspěvků, zapojilo se přes 10 000 dětí a pro jejich práce bylo zasláno přes 100 000 hlasů ve veřejném hlasování na webu časopisu AGE. Porota hodnotila soutěžní fotografii předmětu a literární text jako celek. Soutěžním příspěvkem se mohla stát fotografie vyrobeného srdce (nebo srdcí) a literárně zpracovaný text libovolného žánru, z něhož bylo zřejmé, komu bylo srdce určeno a proč. Soutěž mediálně zaznamenala například Česká televize (Zprávičky na dětském televizním kanálu ČT :D) nebo Deníky.

Výsledky soutěže

• 1. místo
  ZŠ Vlkoš – Létající srdce (4. a 5. třída pod vedením paní učitelky Hany Apoleníkové) / ZŠ Svatobořice-Mistřín – Srdce pro Filípka (5. třída pod vedením paní učitelky Lenky Horáčkové)
• 2. místo
  ZŠ Bohumínská, Ostrava-Slezská Ostrava – Srdce kolem dokola (9. třída pod vedením paní učitelky Liany Svobodové)
• 3. místo
  ZŠ Masarykova, Plzeň-sever – Srdce pro Unii neslyšících (9. třída pod vedením paní učitelky Michaely Kokoškové / ZŠ Mikuláše z Husi, Tábor – Děti dětem (8. třída pod vedením paní učitelky Drahomíry Kožíškové) / ZŠ Zlonice – Srdce z knoflíků pro Járu (8. třída pod vedením paní učitelky Š. Bauerové)

Rusalka nejen podle Dvořáka

Ve stejný večer, po předání cen, se koná další slavnostní událost, a to 150. repríza inscenace Rusalka nejen podle Dvořáka, ve které můžete vidět, jak je v Ypsilonce zvykem, celou řadu známých tváří (Jana Synková, Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jan Jiráň, Ondřej Ruml, Petr Vacek, Barbora Skočdopolová nebo Markéta Plánková).

„Rusalka“ patří k oblíbeným stálicím ypsilonského repertoáru, ačkoli od premiéry v roce 2003 uplyne 28. března již dvanáct let. Ypsilonské opery, tak jak je Schmid vykládá, nejsou jen o té které opeře, ale vždy o širších i 2 současných souvislostech, proto jsou studovány. Ale jejich hudba, sice ypsilonsky přetvořená, zůstává vždy tím hlavním. Jiří Černý o „Rusalce“ do Divadelních novin kdysi napsal ve své kritice něco, co platí i dnes: „(…) ideální ypsilonský návštěvník zná originál. Čím líp, tím víc se baví – a zároveň mile, vteřinově dojímá; především během slavných árií, které Kořínkova úprava téměř důsledně odnímá sólistům a svěřuje cudnému sboru (…).“ 

A Ondřej Ruml, který působí v Rusalce od listopadu loňského roku, k tomu dodal: „Zase se mi jednou splnil sen – spolupráce s lidmi, které obdivuju už dlouho. Přijďte se podívat na tuhle opravdu povedenou taškařici. A kdybyste nevěděli, co to mám na jevišti v ruce, tak je to kuše… totiž basová kuše. S tenorovou kuší by to nešlo, vždyť hraju hajného, tak to dá rozum, ne?“ Nejbližší reprízy divadlo uvádí 25. února, 9. března a 15. dubna 2015.

Vybíráme z Mozartovských ohlasů

„(…) vlastně není ani tak důležitý příběh, jako pohrávání si s hudbou a myslím, že to co je všem těm vyjmenovaným lidem společné, je radost z toho si doslova „zablbnout“ na scéně. (…) když se nad tím budeme zamýšlet, v podstatě to ukazuje, jak je nutná radost z tvorby, radost z inspirace a vlastně i takové poselství, které v sobě vždycky Ypsilonka nesla, a sice že úplně nejvíc to funguje, když se jedná o kolektivní tvorbu a všichni si vlastně vycházejí vstříc ve prospěch díla.“ (Jana Soprová, Český rozhlas – Divadelní panorama, 19. ledna 2015)

„(…) Hravost a zábavnost jsou tedy hlavními pilíři večera. (…) Čím ovšem Jan Schmid po celou dobu, kdy Ypsilonku vede, vítězí, je jeho schopnost přitáhnout do souboru, nebo i pro jednotlivou inscenaci, výborné herce a zpěváky. To se mu podařilo i tentokrát. Bezpochyby obsazením Jiřího Korna do rolí Schikanedera (autora libreta) a Papagena (jedna z postav opery) získává inscenace přinejmenším na zajímavosti. (…) Zvláštní pozornost si také zasluhuje výkon Petra Vrška v roli Tamina. Nejenom, že výborně zvládá pěvecký part, ale našel si perfektní hereckou polohu, která mu dává možnost rozehrát všechny možné nuance – od velké, jakoby ochotnicky stylizované nadsázky, přes civilní odstup, po jemně romantizující chvilky. Všechny tyto polohy pak dokáže udržet i při náročném zpěvu, což při jeho činoherní průpravě, je obdivuhodné. (…) Hvězdou inscenace je však bezpochyby nenápadný Miroslav Kořínek, který je autorem hudební úpravy a zároveň korepetitorem. To, že dokáže vykřesat zpěv z kohokoli, se o něm ví, že jeho doménou jsou kreativní hudební kompilace, také není žádné překvapení, ovšem v současné inscenaci tyto atributy dovádí k dokonalosti. (…) co však zůstává, je radostný pocit vyvolaný všemi těmi mistrovsky zvládnutými hudebními hříčkami, což bez diskuzí potvrzují nezastírané úsměvy publika. Hlavně tato hudební kreace vyvolává puzení vidět představení znovu.“ (Marie Třešňáková, Česká televize – web ČT 24, 23. ledna 2015)

“(… ) Divák sleduje vášnivě rozhádanou zkoušku na operu, postavy, které se diegeticky proplétají a propadávají svými komentáři z minulosti do současnosti, a mezi nimiž vířivě poskakují tři královniny dívky, opentlující příběh svým půvabem (výborné výkony Paulíny Labudové, Renaty Rychlé a Kamily Kikinčukové), a dobře se baví po celé dvě a půl hodiny – to samo je hodno obdivu. Ne vše je plně srozumitelné, tomu kdo nezná Kouzelnou flétnu, ne vše vyjde, jak má, ale přes tyto handicapy, jež si inscenátoři dobrovolně o své újmě ukládají, je celkový výsledek více než pozoruhodný a rozhodně hodný zhlédnutí. Klíčem k úspěchu je totiž to nejpodstatnější: vtipné, nápadité, hravé hudební aranžmá Miroslava Kořínka a živá bezprostřednost hudebního nastudování, jíž se účastní všichni, byť každý svým specifickým dílem. I s těmito výhradami je pro mne inscenace Sežeňte Mozarta! zdaleka nejlepším počinem Ypsilonky minimálně v této dekádě.“ (Ivan Žáček, Divadelní noviny, 3. února 2015)